PROČ UŽ NECHCI „BÝT PALEO“

VAROVÁNÍ: Tento článek obsahuje moje názory. Pokud by někdo nechápal koncept názorů a cítil potřebu zanechávat komentáře v rozporu s tímto konceptem, musí také počítat s tím že mohu cítit potřebu takové komentáře odstraňovat. 

Na úvod: Neopovrhuji autory receptů na paleo dezerty, ani lidmi, kteří je pečou, prodávají, fotí a konzumují. Dezerty jsou fajn, paleo nepaleo, primal neprimal. Taky jsem ten typ, který si po obědě se slovy „už nemůžu“ brousí dezertní vidličku na nějakou sladkou tečku. Na tomto blogu mám i recept na sušenky s kousky čokolády, dnes jsem snědla v Nutric Bistru kousek čokoládových brownies (a zbytek jsem odnesla jednomu svému nejmenovanému kamarádovi Davidovi Lengyelovi). A na mém Instagramu člověk bezpochyby najde i naprosto „nepaleo“ věci. Nejsem dokonalá a nikdy jsem se nesnažila tak působit. Nedělám chyby – dělám vědomá rozhodnutí, často i špatná, ale vždy vědomá. 

Letos v červenci budu slavit své páté paleo výročí. Před pěti lety jsem se poprvé setkala s výrazem PALEO a poprvé se doopravdy zamyslela nad tím, jestli dělám pro své zdraví opravdu vše, co mohu. V létě 2011 jsem absolvovala své první Whole30, které bylo mým úvodem do paleo světa. V té době neexistovala žádná česká paleo komunita, neznala jsem nikoho v České republice, kdo by se stravoval paleo způsobem, něco o tom věděl nebo o tom psal (teprve později jsem zjistila, že zhruba ve stejné době začal paleo prezentovat Petr Mára), veškeré své informace jsem měla z originálních zahraničních zdrojů (zpočátku hlavně Robb Wolf, Whole9, Nom Nom Paleo a Everyday Paleo – dnes SarahFragoso.com). Vzpomínám si, jak se v jedné z prvních epizod podcastů The Paleo Solution, kterou jsem kdy slyšela, Robb s hrozným zápalem vyjadřoval o faktu, že viděl někoho smažit hranolky ze sladkých brambor v husím sádle, a z jeho hlasu bylo tehdy poznat, že to považuje za velkou rebélii.

Sbírala jsem informace kde se dalo, učila se spoustu nových věcí, přečetla všechny dostupné knihy, snažila se „vnutit se“ všem těm americkým „paleo celebritám,“ z čehož pro mě vyplynulo úžasné setkání mezi šesti očima s manželi Hartwigovými, oběd a plány na budoucí další obědy s Melissou Joulwan a jejím mužem Davidem, MOJE recenze čtená do étéru autorkou knihy Sexy by Nature Stefani Ruper v epizodě podcastu, kterou hostovala pro Jimmyho Moorea. To se nechlubím, to jsou věci, které považuji za své osobní úspěchy, na které jsem hrdá. Všechno, co jsem se o paleu naučila, jsem se naučila z těch správných zdrojů a americké paleo komunitě vděčím za všechno, co v této oblasti vím.

Když jsem o nějaký čas později (možná to byly dva, možná tři roky) zjistila, že existuje taky něco jako česká paleo scéna, byla jsem hodně zvědavá na to, kdo že to tady v naší malé zemičce taky propadl tomuhle úžasnému, logickému a podle mého soudu správném směru. Bohužel jsem ale zjistila, že žádný z existujících českých paleo/primal blogů mi nemůže nic nabídnout, nic nového mě naučit, takže jsem necítila potřebu se jimi nějak blíže zabývat. Dlouho jsem nevěděla, co je Grasa.cz, nebo kdo je Metla.

Zhruba v té době jsem byla přesvědčená o tom, že chci napsat o paleo knížku v češtině, měla jsem vymyšlený už i název („Někdo to rád paleo,“) a když jsem začala znovunalézat své staré, dávno zapomenutě spisovatelské střevo, dostala se ke mě informace o nakladatelství Jan Melvil Publishing, kteří se chystali vydat český překlad mojí bible It Starts With Food, česky přeloženo jako Jídlo na prvním místě. Moje radost byla obrovská. Nabyla jsem dojmu, že díky této knize se česká paleo komunita pozvedne více na úroveň té zahraniční (která podle mě v té době byla mnohem, mnohem dále a výše) a že snad konečně najdu mezi svými spoluobčany několik jedinců se stejnou úrovní znalostí o paleu, se kterými si budu mít co říci. Po třech letech paleo stravování jsem se připojila k české Paleo/primal skupině na Facebooku a začala se pomalu rozkoukávat po okolí. To, co teď napíšu, může někoho urazit. Nebudu se za to omlouvat, je to můj subjektivní dojem a může se lišit od toho vašeho. Tohle není osobní útok na nikoho. Pokud si někdo myslí opak, není to můj problém, ale jeho.

České paleo je paskvil. Zatímco mé první setkání s paleem bylo prostředictvím toho nejčistšího – Whole 30, tak první kontakt současného nováčka proběhne (kvůli v současné době velkému vlivu sociálních sítí na lidský život) prostřednictvím Facebookové skupiny, která je bohatá na fotografie „technicky paleo“ dezertů a na virtuální drama. Pokud někdo nemá to štěstí, že se seznámí s paleem pomocí přečtení Jídla na prvním místě (případně Primal Blueprintu), získá o paleo stravě díky sociálním sítím hodně pokřivený obraz. Paleo, jak je prezentováno na českém internetu, není paleo tak, jak bychom ho měli chápat.

Vadí mi, že dezerty z „povolených surovin“ jsou u nás považovány za stejně běžné a stejně „v pořádku“ jako steak se zeleninou. Vadí mi, že spousta lidí mlčí, jen aby se to náhodou někoho nedotklo, a v podstatě tím schvalují postupný vznik paleo cukráren a pekáren. Vadí mi, že nikdo nemůže vystoupit z davu a říct „tohle už je moc,“ aniž by si nevysloužil přezdívku jako fanatik nebo extrémista. Vadí mi, že lidí píší další a další recepty na sladkosti „protože to lidi chtějí,“ ačkoli se s tím ne zcela ztotožňují, místo aby se snažili to změnit, protože TO LIDI POTŘEBUJÍ. V čem je potom lepší paleo než běžná strava, když už jsme si dokázali vytvořit i takové prasárny, jako je paleo knedlík? Vždycky z nás bude národ knedlíkářů a je jedno, jestli to budou houskové nebo paleo knedlíky. Vždycky si budeme vymýšlet náhražky a ospravedlňovat si je před ostatními. Vždycky se budeme snažit se zalíbit všem, i když kvůli tomu budeme muset potlačit své vlastní názory a myšlenky.

Já osobně nejlépe funguji fyzicky i duševně v takovém „paleo nazi módu“ (díky Davidovi, za tento výraz). Nemám na mysli chovat se jako paleo policajt k lidem kolem sebe, ale sama k sobě. Nedaří se mi dosahovat mých cílů v oblasti zdraví, síly a mentální rovnováhy, pokud se nedržím 100% čistého palea v té podobě, ve které jsem se s ním seznámila před pěti lety. Jakákoli deviace od tohoto modelu je pro mě nepřijatelná, pokud chci dosáhnout perfektních výsledků, a to já chci. Jak jsem již psala výše – nedělám chyby. Své usilí si sabotuji naprosto vědomě. Vím že bych neměla a nechci. Chci pouze jíst jídlo, které mi neubližuje a pomáhá mi na cestě k vrcholnému zdraví, štěstí, síle a pohodě. Nepotřebuji dávat nálepku na to, co mám na talíři. Stejně tak už nadále nepotřebuji své nazdobené talíře fotit a umisťovat na Instagram ve snaze získat co nejvíc „lajků“ zatímco mi moje porce stydne a partner už má polovinu v sobě. Kvůli honbě za pozitivními komentáři jsem zapomněla dělat věci pouze a jenom pro sebe. Nechci „být paleo,“ protože paleo už pro mě neznamená to, co znamenalo dříve. Nepotřebuju se zalíbit ostatním, ale chci se vždycky líbit sama sobě. Zapomněla jsem, co je opravdu důležité a pro mě nastal čas se k tomu zase vrátit zpátky.

Česká paleo/primal komunita mi dala jediné – několik dobrých přátel, kteří mi doufám zůstanou. Pokud ne, tak to bohužel přátelé nikdy nebyli. Ale život jde dál, člověk se nezavděčí každému, i když by moc chtěl. A hlavně – není to nutné. Svět se nezboří, když nebudete souhlasit s každým, když vás nebudou mít rádi všichni ani když se se svým názorem postavíte proti většině. A i když je nad slunce jasné, že můj názor třeba vůbec nikoho nezajímá, já se za něj nestydím a kdykoli se za něj postavím, protože mu věřím. Věřím, že tohle není paleo, jak jsem se ho naučila. Tohle není paleo, kterého chci být součástí a se kterým chci být spojována já osobně.

Facebooktwittergoogle_pluspinterestFacebooktwittergoogle_pluspinterest

10 thoughts on “PROČ UŽ NECHCI „BÝT PALEO“

  1. Emma Hradecka

    Díky za zajímavý článek. Já českou Paleo komunitu moc neznám, zatím pořád objevuju tu anglickou – moje bible je kvůli mým zdravotním problémům The Paleo Approach. Sladkosti miluju a na svůj nový blog dávám sladké recepty, protože pravé Paleo žádné recepty stejně nepotřebuje.

    Každopádně já si myslím, že lidi se budou řídit tím, jak se cítí. Ale je potřeba jim v češtině zprostředkovávat informace (trvalo mi měsíce, než jsem AIP vysvětlila své mámě a přesvědčila ji, že mi to pomáhá – anglicky totiž nečte).

    Hodně štěstí s blogem!

  2. Veverkkkaaa

    Paradni nazor se kterym se naprosto zrotoznuji. Paleu jsem propadla pred dvema lety po diagnostikovano Crohnovy choroby. Jedla jsem jen skutecne jidlo. Zadne dorticky,chlebicky,zakusky ikdyz z povolenych potravin. Jsou to pouze zdravejsi nahrazky, ale chleba zustane porad chlebem at je z cehokoliv. Jednou za cas si upecu bananovy chleb, ale jen kdyz mam chut. Ale vetsinou radsi snim banan samostatny a zhltnu par orechu a citim se lip. Netouzim jist pecivo at je uz z cehokoliv. Nyni jsem musela opet navstivit nemocnici s mou nemoci a vsichni na me koukali jak na blazna,ze nejim pecivo a jak se muzu najist? Uz jsem si pripadala jak z jineho sveta. To je opravdu tak divne a nenormalni jist neco jineho nez ostatni? Jsem opravdu nastvana na reakce okoli ze snim proste maso a zeleninu a nebo v nemocnici pouze sunku nebo syr kdyz uz nic jineho nedonesli, ale bez peciva!!!! Paleo je o opravdovem jidle, ne o nahrazkach!! Jsem rada ze tento nazor ma i vice lidi:)

    1. Emma

      Já už jsem si zvykla na to, že jsem „exot“, když si všude s sebou nosím mrkev a v restauraci si objednávám deset minut, protože jim vyjmenovávám, co mají vynechat. :-) Teď na týdenní dovči se mi to zase oživilo.
      Upřímně, v nemocnici si to nedovedu vůbec představit. Já to mám dost přísný, a když občas hřeším, tak mi to můj organismus stejně vždycky „oplatí“, takže se ráda vracím k AIP.
      Léčení pomocí real food zdar!

    2. Petra

      Jo,znam to… Jsem divna (mam bezlepkovou dietu) kdyz se poradne nenacpu v dobe obeda a vlastne jak vubec muzu zit bez peciva???(popravde to zacalo tim,ze jsem asi lina pect chleba,kdyz ho pulku vyhazuji… nepotrebuji pecivo jakekoliv…..) a nedej boze,ze si udelam treba jen varena vajicka ci hovezi bez prilohy…. ;-) mam knihy whole30 a jidlo na prvnim miste… ale mam take dve deti a manzela takze se obcas ma snaha zvrtne,ale to je jen a jen ma vec ;-) ;-) Vsem vam moc drzim palce a obdivuji toho kdo najede na novy a lepsi zivotni styl…..

        1. Nina Post author

          Je to poznat :D Já jsem byla velmi naštvaná cca 14 dní zpátky, ale nechtěla jsem to psát právě proto, že by to asi bylo plné ostrých slov a příliš mnoho emocí… radši jsem si to chtěla promyslet s chladnou hlavou :D Ale s tím tvým článkem se ztotožňuji! :))

          1. Natalia

            Skvělý! I je skvělý najít někoho, kdo jí paleo už tak dlouho a taky si myslí, že tohle, co se teď děje je k smíchu… já teda teď striktně paleo nejím, za ty roky jsem našla potraviny, který můžu a nemůžu :)

  3. Lukáš

    Ahoj,
    hezký článek. Já jsem nový v Paleu a nemám oproti Tobě žádné zkušenosti. A musím přiznat, že když jsem začal procházet CZ stránky tak jsem nechápal proč jsou všude palačinky a muffiny :) Opavdu to do základu Whole30 nepatří (psychologicky). Ale na druhou stranu se mi zdá zvláštní „nadávat“ někomu za to, že jí „junk food“. Každý jsme individualita a já osobně Whole30(60,90, atd.) beru jako první krok k tomu, abych definoval co mi vyhovuje a co mě bude podporovat. Jakmile tím celým projdu a budu vidět, že jsem ready, tak některé suroviny budu chtít vrátit (pokud to půjde). Ja si Paleo nevybral proto abych dodržoval plán vytvořený pro každého. Ale vybal jsem si jej jako pomůcku k nalezení vlastní stravovací cesty.

    Je ovšem pravda, že mně je úplně jedno, jestli mě někdo bude řadit k primal, paleu, nebo masožravci.

    Děkuji za článek a přeji ať se Ti daří.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *