ZDRAVÁ STŘEVA A SELSKÝ ROZUM

Byli byste ochotni se vzdát své levé ruky, jen tak? Patrně ne. Zní to logicky, nicméně absence levé ruky by vám bránila pouze v činnostech, které vyžadují obě ruce a v podstatě by nijak neovlivňovala celkové zdraví zbytku vašeho těla. Na rozdíl od přítomnosti nebo nepřítomnosti našich končetin, jakékoli narušení našeho trávicího (a potažmo i imunitního) systému drasticky ovlivní všechny ostatní procesy, orgány a tkáně, a nikoli k lepšímu. Přesto je velká většina lidí stále ještě ochotna obětovat integritu vlastních střev kvůli chvilkovému potěšení smyslů, kvůli tomu okamžiku, kdy mohou říct mňam (a po zbytek dne si slibovat, že to bylo opravdu naposled, že hned zítra začnou s dietou, že to večer na pásu vyběhají, nebo že přece musíme taky trochu žít). Pravda je taková, že bez ruky se dá žít. Jakýkoli kompromis v oblasti střevní je však hrozbou pro celkové zdraví našeho organismu. Zanedbaná střeva nemají za následek větry, zácpu nebo naopak průjem, toto jsou vždy pouze příznaky dalšího, mnohdy i závažného zdravotního problému.

Zažívací potíže různých typů, trvaní a intenzity jsme si zvykli kvůli jejich běžnému výskytu považovat za normální. Stejně jako šedesátníky s hůlkami a tlusté předškoláky. Ale stejně tak jako korelace neznamená kauzalitu, běžné neznamená normální. Pokud zažíváte běžně silné žaludeční křeče, je to stejně tak normální jako to, že se ve vaší ulici běžně vykrádají auta. Pokud třikrát během roku vykradou to vaše, mávnete nad tím rukou tak jako nad svými průjmy, nebo podniknete nějaká preventivní opatření? Pokud se vaše dítě vrací denně ze školy nešťastné kvůli šikaně nějakého zmetka, necháte to plavat, protože se to děje opakovaně už pár měsíců, nebo zakročíte? Ať už si pronajmete pro svůj vůz garáž, počíháte si na lupiče za rohem, promluvíte si s oním agresivním děckem sami, nebo konfrontujete jeho rodiče, podobnou intervenci potřebují i vaše střeva, s tím rozdílem, že pachatelem a zároveň obětí jste v tomto případě vy.

Takové případy jsou velice těžké, člověk velice nerad soudí sám sebe a nedokáže nezaujatě posuzovat svou vlastní zodpovědnost, pokud jde o prohřešky na vlastním těle. Já jsem příznivcem toho, že každý člověk je sám zodpovědný za své zdraví a také vyznávám myšlenku, že nejsilnější zbraní, pokud jde o zdraví jsou informace. Tyto informace ovšem musí pocházet z důvěryhodných zdrojů a ideálně by měli být podložené něčím jiným než faktem, že vám je předal nejlepší kamarád, protože to říkala jeho manželka, která pracuje jako sestra u zubaře. Ne všechno na světě musí být podloženo dlouhodobou vědeckou studií, na většinu našeho života nám úplně skvěle postačí vlastní zkušenosti a taková ta pěkná, mezi skeptiky nepopulární a naprosto nevědecká věc zvaná selský rozum. 

Například, existuje velká spousta studií potvrzujících, že lepek je škodlivý pro lidské zdraví. Existuje také však řada stejně působivých materiálů, které škodlivost lepku na nás organismus vyvracejí. V takovém případě není důležité ani tak to, které skupině studií věříte, ale jaká je vaše osobní zkušenost. Pokud je vám diagnostikována celiakie, těžko vás bude někdo přesvědčovat o tom, že vám trocha chleba nemůže nijak uškodit. Pokud v rámci jakéhokoli eliminačního protokolu zjistíte, že jste na lepek do menší nebo větší míry citliví a po jeho vyřazení se cítíte nesrovnatelně lépe, pak vám patrně žádné dokumenty propagující lepek jako prospěšnou či neškodnou látku názor nezmění, a ani ten nejvyhlášenější a nejotitulovanější lékař vás nemůže přesvědčovat o tom, že vám lepek nijak neubližuje, že vás po něm břicho nebolí a že ta zácpa je vlastně proto, že máte málo vlákniny z celozrnného pečiva. Pokud tento konkrétní specialista nedisponuje naprosto dokonalým přehledem o vašem těle, psychice a stylu života, nejlépe včetně přístroje, který mu dovolí se do vaší fyzické schránky vtělit a symptomy zakusit na vlastní (vaši) kůži, nemá v žádném případě právo zpochybňovat něco, co vy víte, protože to prožíváte.

Stejně tak na to nemají právo ani vaši blízcí, chrlící komentáře jako: Celozrnné pečivo je ale zdravé, celý život jsi ho jedl(a) a nic ti to nedělalo, případně Ale prosím tě, my to s tatínkem jíme a jsme zdraví. Pokud se někomu svěříte s bolestí hlavy nebo zubu, nepředpokládám že by vás někdo přesvědčoval o tom, že vás hlava nebo zub nebolí. Ale pokud jde o naše střevní potíže, okolí se zdá být těmi nejlepšími odborníky. Prdí každý, nebo jako malému ti to chutnalo váš problém s alergií nebo intolerancí neodstraní. Pochybuji také o tom, že kterýkoli celiak by se pustil s chutí do rohlíku jen proto, že poslední studie dokázaly, že je lepek vlastně hrozně fajn a prospívá zažívání. Celiakie patří mezi autoimunitní onemocnění, stejně jako dlouhá řada dalších nemocí, způsobených poruchami imunitního systému. 80% našeho imunitního systému se nachází v našem systému zažívacím, tedy ve střevech. Díky tomuto poznatku lze zcela logicky vyvodit, že všechny poruchy imunity a vážná autoimunitní onemocnění do jisté (velmi vysoké) míry souvisí se stavem našich střev. Zdravému člověku dost možná trocha pečiva neuškodí, ale jedinec s už narušenou strukturou střevní stěny může díky jednomu soustu sabotovat svůj celkový zdravotní stav.

Ale opusťme lepek (to je téma na celý samostatný článek), existují potraviny a látky, které pro zdravého člověka mohou být dokonce prospěšné, zatímco člověku s poškozenými střevy mohou udělat ze života peklo (například káva nebo látky obsažené v lilkovité zelenině). Otázka zde nikdy není: Je to zdravé? Musíme se sami sebe ptát: Je to zdravé pro mě? Na tuto otázku nelze odpovědět bez podniknutí jistých kroků, jako je právě dočasná eliminace konkrétní potraviny a její izolované zařazení zpět do jídelníčku a pozorné sledování reakcí vlastního těla. Takové experimenty prováděné každým z nás na vlastním těle jsou těmi nejspolehlivějšími studiemi, a není třeba titulů ani sáhodlouhých citací z vědecké literatury. Pochopitelně že pro celiaka není zařazení lepku na pořadu dne, stejně tak osoba s potvrzenou alergií na vejce nebude zkoušet snídat omeletu z bílků, ale koncept eliminačních protokolů je často nejlepší způsob, jak odhalit co vám dělá nebo nedělá dobře. Osobní zkušenost nic nepřebije.

Mnohem více o provázanosti střev, střevní flóry a celkového tělesného zdraví včetně rad, tipů a tolik oblíbených vědeckých podkladů najdete v geniální knize s názvem The Good Gut, kterou u nás v češtině vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing pod názvem Zdravá střeva.

Facebooktwittergoogle_pluspinterestFacebooktwittergoogle_pluspinterest

2 thoughts on “ZDRAVÁ STŘEVA A SELSKÝ ROZUM

  1. vlasta mlejnková

    Ráda čtu Vaše článečky, pod každý bych se podepsala, potvrzuji zkušenostmi staré báby. Zdravý selský rozum a ohledy na vlastní pajšl mnoha lidem chybí. A chuť si každý vytříbí sám, pokud nebude líný vařit a nebude se ládovat průmyslovými produkty potravinářskými, neublíží si. Bude v pohodě jak duševní, tak i tělesné, neboť vše souvisí. Občasný úlet nějakou domácí mňamkou lze tolerovat jak u sebe, tak i u bližních. Jsem ráda, že tímto potvrzuji slova mého tatínka,“ že lidi, pokud chcou bejt zdraví, musí bejt hubený „. Už tu dávno není, stejně jako mé babičky, ale jejich vaření a způsob žití v mé familii přetrvává stále.
    Mějte se krásně a dík

    1. Nina Post author

      Děkuji Vlasti! Někdy bych si moc přála, aby moje bábrdle s dědulou měli na věci podobný pohled jako vy! :) Ale bohužel od nich slyším jen věty jako: Na nás už nezáleží, my jsme staří…
      Mějte krásný den!!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *